Podmínky

Zásady a všeobecné podmínky poskytování právní pomoci

Advokát JUDr. Miloslav Průcha poskytuje právní služby svým klientům na základě podmínek stanovených zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, jakož i dalšími stavovskými předpisy vydávanými Českou advokátní komorou, zejména pak usnesením představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku ze dne 31.10.1996, jímž se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů ČR, jakož i psanou či ústní smlouvou o poskytování právních služeb uzavřenou s klientem, jež zahrnuje i zde uvedené všeobecné podmínky poskytování právních služeb.

Právní pomoc se poskytuje za odměnu. Advokát má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, o kterých však musí předem klienta informovat a klient musí být s těmito náklady srozuměn.

Každou schůzku klienta s advokátem je třeba vždy předem dohodnout.

Právní služby jsou advokátem JUDr. Miloslavem Průchou poskytovány v době a na místě v rámci České republiky dle dohody uzavřené s klientem zejména následujícími formami:

  • osobním poskytováním právního poradenství klientovi,
  • poskytováním osobního právního poradenství klientovi prostřednictvím telefonu nebo jiného obdobného prostředku, není-li takovýto postup v rozporu s povahou či složitostí předmětné právní věci,
  • poskytováním právního poradenství klientovi písemnou cestou (e-mailem, dopisem odeslaným prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, faxem apod.),
  • přípravou a sepisováním písemností právního charakteru, jež jsou klientovi osobně předány advokátem nebo jsou tyto klientovi zasílány např. e-mailem, faxem či poštou,
  • poskytování právní pomoci klientovi osobní účastí advokáta na úkonech klienta apod.,
  • realizací právních úkonů advokátem v právním zastoupení klienta a tedy vykonávaných jménem klienta, ať již jde o úkony písemné či jiné, typicky pak např. zastupování klienta před soudy, státními orgány nebo při jednáních s protistranami,
  • dalšími vhodnými formami dle dohody s klientem a dle potřeb klienta.

Advokát je ze zákona při poskytování právních služeb povinen zejména:

  • chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny, jimiž však není vázán tehdy, jsou-li tyto v rozporu se zákonem nebo se stavovskými předpisy vydávanými Českou advokátní komorou;
  • při poskytování právní pomoci je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen důsledně využívat všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné;
  • advokát je ze zákona povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže:
    • v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,
    • osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii společně, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele,
    • by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,
    • projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,
    • zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké;
  • v souvislosti s poskytováním právní pomoci je advokát povinen zachovávat důslednou mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl. Této povinnosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku pak jeho právní nástupce, má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni. Povinnost mlčenlivosti advokát nemá ve vztahu k osobám, které advokát pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud jsou tyto osoby povinny samy tuto povinnost zachovávat, zejména pokud jde např. o zaměstnance advokáta, o advokáta nebo advokáty pověřené podle § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
  • advokát je oprávněn při poskytování právních služeb nechat se zastoupit jiným advokátem nebo advokátním koncipientem nebo zaměstnancem, pokud zákon nebo jiný zvláštní předpis nestanoví jinak.
  • poskytování právních služeb je advokátem zahájeno po zaplacení zálohy klientem. Záloha na právní služby se zásadně platí při uzavření smlouvy o právní pomoci, a to v plné výši předpokládané odměny a výdajů. Klient je povinen v průběhu poskytování právní pomoci složenou zálohu na odměnu a výdaje navýšit, pokud se ukáže být nedostatečnou.
  • advokát je oprávněn odepřít poskytnutí právní pomoci, není-li klientem složena záloha na odměnu a výdaje. Advokát oprávněn přerušit poskytování právní pomoci, pokud nebyla klientem navýšena záloha na odměnu a výdaje, která se ukázala být nedostatečnou.
  • po skončení právního zastoupení nebo po uplynutí dalšího sjednaného období u paušálních smluv o právní pomoci je advokátem vystaven klientovi daňový doklad, na kterém je zúčtována složená záloha.
  • z obsahu faktury advokáta musí být vždy zřejmá celková odměna, výše účtovaných nákladů a daň z přidané hodnoty, a to vyjma faktur zálohových, jejichž součástí není DPH.
  • lhůta splatnosti faktury advokáta je deset (10) dnů ode dne doručení, a to na účet v ní uvedený, není-li ujednáno mezi advokátem a klientem jinak. V případě pochybnosti o dni doručení platí, že za den doručení faktury advokáta se považuje třetí (3.) den po dni vyhotovení faktury. V případě prodlení s úhradou faktury je advokát oprávněn účtovat úrok z prodlení v zákonem stanovené výši.
  • daňový doklad (faktura) advokáta musí splňovat veškeré předepsané náležitosti daňového dokladu ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a § 13a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Způsob stanovení odměny za právní služby a výše odměny

Ceny právních služeb poskytovaných advokátní kanceláří JUDr. Miloslava Průchy jsou smluvní a záleží na individuální domluvě mezi advokátem a klientem, a to v závislosti na právní a časové náročnosti poskytované služby, jakož i hodnotě věci.

Dohodou s klientem může být odměna advokáta stanovena jako:

  1. Smluvní odměna paušální je sjednána pevnou částkou za kompletní vyřízení věci, jejíž výše je s klientem dohodnuta při převzetí zastoupení. Pro klienty, kteří mají pravidelnou potřebu právních služeb (firmy, společnosti, živnostníci, družstva, majitelé nemovitostí, realitní kanceláře) je nabízena možnost hradit právní služby paušální pevnou částkou placenou pravidelně, zpravidla. měsíčně. Za paušální odměnu jsou klientovi poskytovány právní služby bez ohledu na jejich rozsah v daném období.
  2. Smluvní odměna časová je hrazena podle počtu hodin právní služby. Je násobkem hodinové sazby a počtu hodin, které advokát potřebuje k vykonání dané právní služby. Hodinová sazba je stanovena dle obtížnosti poskytované právní služby.
  3. Smluvní odměna úkonová je odměna stanovená pevnou sazbou podle počtu úkonů právní služby, které budou v konkrétní věci učiněny. Cena za jeden úkon je v tomto případě stanovena dohodou. Co se považuje za úkon právní služby, je zakotveno v ustanovení § 11 advokátního tarifu a je dále uvedeno ve smlouvě mezi advokátem a klientem.
  4. Smluvní odměna podílová je dohodou stran stanovena jako podíl na hodnotě věci nebo na výsledku věci s přihlédnutím k hodnotě a složitosti věci (tj. procentem z hodnoty věci nebo nároku přiznaného klientovi, nejvýše však v rozsahu 25%).

Před převzetím věci je klient advokátem vždy informován o předpokládaném rozsahu práce a o nákladech, které bude nutné ze strany klienta vynaložit na vyřešení věci.

Podpůrně se ceny právní pomoci řídí vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, který je dostupný na stránkách České advokátní komory (www.cak.cz)

Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní pomoci z hodnoty věci dle advokátního tarifu:

Tarifní hodnota věci:

1. Do 500 Kč 300 Kč
2. Přes 500 Kč do 1.000 Kč 500 Kč
3. Přes 1.000 Kč do 5.000 Kč  1.000 Kč
4. Přes 5.000 Kč do 10.000 Kč  1.500 Kč
5. Přes 10.000 Kč do 200.000 Kč  1.500 Kč
  a 40 Kč za každých započatých 1.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10.000 Kč
6. Přes 200.000 Kč do 10 mil. 9.100 Kč
  a 40 Kč za každých 10.000 Kč, o které hodnota převyšuje 200.000 Kč  
7. Přes 10 mil. Kč 48.300 Kč
  a 40 Kč za každých započatých 100.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 mil. Kč

 

Tarifní hodnota dle § 8 a násl. advokátního tarifu

  • Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku.
  • Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.
  • Je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší.
  • Při výkonu rozhodnutí nebo exekuci pro opětující se plnění je pro stanovení tarifní hodnoty rozhodná jen hodnota splátek, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí již splatné.
  • Ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.
  • Ve věcech vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a závazků, které strany učinily předmětem vypořádání.
  • V dědických věcech se za tarifní hodnotu věci považuje čistá hodnota dědického podílu klienta.
  • Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.
  • Ve věcech péče o nezletilé, osvojení, pěstounské péče, způsobilosti k právním úkonům, přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, ve věcech opatrovnických, věcech prohlášení za mrtvého a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč.
  • Částka 35 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech:
  1. určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určeníneplatnosti právního úkonu, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního úkonu, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné,
  2. žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního úkonu, jehož předmět je penězi neocenitelný,
  3. zřízení nebo zrušení věcného břemene a dalších práv a povinností z věcných břemen,
  4. osobnostních práv, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy,
  5. nájmů nebytových prostor, staveb a pozemků, nejde-li o peněžité plnění,
  6. žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí péče o nezletilé, osvojení, pěstounské péče, způsobilosti k právním úkonům, přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, ve věcech opatrovnických, věcech prohlášení za mrtvého a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění,
  7. ústavních stížností, s výjimkou věcí péče o nezletilé, osvojení, pěstounské péče, způsobilosti k právním úkonům, přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, ve věcech opatrovnických, věcech prohlášení za mrtvého a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění.
  • Částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech:
  1. ve věcech osobnostních práv, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, s návrhem na náhradu nemajetkové újmy.
  2. uvedených v odst. 3 písm. a), jde-li o právní vztah k podniku, nemovitosti, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví
  3. rozhodovaných v řízeních v otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodování v insolvenčním nebo obdobném řízení
  4. žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí péče o nezletilé, osvojení, pěstounské péče, způsobilosti k právním úkonům, přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, ve věcech opatrovnických, věcech prohlášení za mrtvého a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění,
  5. ústavních stížností, s výjimkou s výjimkou věcí péče o nezletilé, osvojení, pěstounské péče, způsobilosti k právním úkonům, přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, ve věcech opatrovnických, věcech prohlášení za mrtvého a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění.
  • Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.
  • Při zastupování ve správním řízení, včetně řízení o přestupcích nebo jiných správních deliktech se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000,- Kč

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Advokát JUDr. Miloslav Průcha je plátcem DPH, součástí odměny advokáta je tak vždy i daň z přidané hodnoty ve výši dle aktuální zákonné sazby.

Rychlý kontakt
info@akprucha.cz
+420 602 224 047
Sídlo
JUDr. Miloslav Průcha
advokát

Štěpánská 633/49
110 00 Praha 1 – Nové Město

Chcete další doplňující informace, poradit se, sjednat si schůzku s advokátem JUDr. Miloslavem Průchou, neváhejte jej kontaktovat prostřednictvím tohoto kontaktního formuláře:

Odeslat